Sněhové vločky se pomalu snášejí za naším oknem. Cashík podřimuje v nové oranžové budce, kterou dostal ke svým druhým narozeninám. A to rozhodně nebyl jediný dárek. Podnikli jsme tréning pasení, který je pro něj adrenalinovým sportem číslo jedna.
26. 11. 2010 jsme oslavili na agilitní víkendovce v Amonře Martiny Klimešové. Běhali jsme, tunelovali, skákali přes překážky. A Cash? Je pro mne prostě vítězem číslo jedna. Nejen proto, že na psích akcích odhazuje bázlivost a pracuje tak krásně, jak to jen jde, ale i proto, že dokáze číst mé zmatené příkazy a má mne tak moc rád.
Podporoval mne i při strastiplném večeru, kdy jsem se připravovala na rádiový rozhovor, učil se se mnou na zkoušku. Je to prostě má psí polovina.
Avšak pro nás oba jsou ještě další důležití, bez kterých bychom se neobešli a nikdy takový pokrok rozhodně neudělali.
Marsík, mňamňour s proklatě ostrými drápy, Jožinek, který v každé chvíli umí podat pomocnou ruku, rodina, bez které se rozhodně neobejdu. Těm všem a mnoha dalším, kteří nám pomáhali dobrým slovem či pohlazením, posíláme dnešní pac a ťap.